Kterým právem se dědictví řídí, kam podat žádost, jaké dokumenty připravit a jaké lhůty dodržet. Vysvětlíme Vám to česky a zdarma.
Požádat o konzultaci Pro Bono1
Zjistěte, kde měl zemřelý obvyklý pobyt
Právě obvyklý pobyt bývá podle evropských pravidel hlavním východiskem pro určení rozhodného práva a příslušného orgánu. Samotné občanství ani poloha majetku obvykle nerozhodují, mohou však být důležité pro zákonné výjimky.
2
Ověřte, zda existuje závěť
V mnoha zemích EU fungují evidence závětí, v nichž může příslušný notář ověřit uložené listiny. Závěť však může existovat i mimo evidenci. Není-li závěť ani jiný platný dědický titul, určí dědice a jejich podíly zákon.
3
Spočítejte si lhůty
Lhůta pro odmítnutí dědictví může být jen několik týdnů. Její zmeškání může znamenat ztrátu možnosti dědictví odmítnout a vznik odpovědnosti za dluhy; její rozsah závisí na rozhodném právu a případné ochraně dědice.
4
Shromážděte doklady o příbuzenském vztahu
Připravte rodné a oddací listy a doklady o změně jména. Předem ověřte požadavky na překlad a ověření: u řady českých matričních dokladů předkládaných v jiné zemi EU není apostila nutná. Vyřízení chybějících listin může trvat, proto s ním začněte včas.
5
S odmítnutím dědictví nespěchejte
Odmítnutí dědictví zpravidla nelze jednoduše vzít zpět. Nejdříve si zjistěte, co pozůstalost zahrnuje a jaké dluhy ji zatěžují, a přitom si hlídejte lhůtu pro odmítnutí.
V Evropské unii platí nařízení č. 650/2012. Vztahuje se na dědictví po osobách, které zemřely 17. srpna 2015 nebo později. Používá se ve všech členských státech EU kromě Dánska a Irska.
Základním pravidlem je, že se dědictví jako celek řídí právem státu, v němž měl zemřelý v době smrti obvyklý pobyt. K projednání celé pozůstalosti jsou zpravidla příslušné soudy tohoto státu; podle místního systému může řízení vést pověřený notář. Nařízení stanoví i výjimky, zejména při platné volbě práva.
Obvykle tedy není nutné vést samostatné pozůstalostní řízení v každé zemi, kde se nachází majetek. Pokud měl zemřelý obvyklý pobyt v Německu a vlastnil byt v Německu a dům v Česku, zpravidla se použije německé právo a věc projedná příslušný německý orgán. Zápis nemovitosti do českého katastru se však řídí českými pravidly.
Obvyklý pobyt je otázkou skutečných životních poměrů, nikoli jen adresy trvalého pobytu. Pokud byl zemřelý v době smrti výjimečně zjevně těsněji spojen s jiným státem, může se použít právo tohoto státu.
Nařízení umožňuje zvolit si za života pro své dědictví právo státu svého občanství. Rozhodující je občanství v době volby nebo v době smrti; při více občanstvích lze zvolit kterékoli z nich. Český občan žijící například v Německu či Rakousku tak může zvolit české právo. Nařízení připouští i právo státu mimo EU.
Volba práva musí být výslovně uvedena v pořízení pro případ smrti, například v závěti, nebo musí vyplývat z jeho ustanovení. Nestačí běžné ústní sdělení či neformální dopis; je třeba dodržet požadavky na platnost a formu příslušného pořízení.
Proč to může být užitečné: okruh dědiců, velikost podílů a ochrana nepominutelných dědiců se v českém a zahraničním právu liší. Volba českého práva může pomoci naplánovat dědění podle Vám známých pravidel. Její účinky je však třeba posoudit společně s konkrétní závětí a rodinnou situací.
Volba práva má také své meze. Právo na povinný díl se zpravidla posuzuje podle práva rozhodného pro dědictví, včetně platně zvoleného práva. Na určité druhy majetku se však mohou vztahovat zvláštní závazná pravidla státu, kde se majetek nachází; výjimečně se uplatní také výhrada veřejného pořádku.
Evropské dědické osvědčení prokazuje například Vaše postavení dědice a Váš dědický podíl. V členských státech vázaných nařízením č. 650/2012 má účinky bez zvláštního řízení a nevyžaduje legalizaci. Může sloužit jako podklad pro zápis do rejstříků včetně katastru nemovitostí; požadavky příslušného rejstříku je přesto nutné splnit.
Osvědčení vydává příslušný soud, notář nebo jiný oprávněný orgán členského státu, který má podle nařízení pravomoc. Jeho použití není povinné a nenahrazuje vnitrostátní dědické doklady. Při majetku v několika zemích však může vyřízení usnadnit.
Důležitá podrobnost: originál uchovává vydávající orgán a Vám vydá ověřené kopie. Ty jsou zpravidla platné šest měsíců; výjimečně lze stanovit delší dobu. Po skončení platnosti je možné požádat o její prodloužení nebo o novou ověřenou kopii.
Dědictví zahrnuje majetek i dluhy. Pravidla odmítnutí a lhůty se liší podle rozhodného práva a někdy jsou velmi krátké.
V Německu činí lhůta pro odmítnutí zpravidla šest týdnů od chvíle, kdy se dědic dozví o dědictví a důvodu svého povolání. Je šestiměsíční, pokud měl zemřelý poslední bydliště pouze v zahraničí nebo pokud se dědic při začátku lhůty zdržuje v zahraničí. Po zmeškání se dědictví považuje za přijaté; možnosti omezení odpovědnosti za dluhy je třeba prověřit zvlášť.
Pokud žijete v jiném členském státě vázaném nařízením, může být za stanovených podmínek možné učinit prohlášení o přijetí či odmítnutí dědictví před soudem státu Vašeho obvyklého pobytu. Ověřte jeho pravomoc, potřebnou formu i způsob a lhůtu předání prohlášení orgánu, který vede pozůstalostní řízení. Cesta do zahraničí tak nemusí být nutná.
Častá chyba: automaticky použít českou lhůtu na dědictví, které se řídí cizím právem. Podle českého práva lze dědictví odmítnout do jednoho měsíce od vyrozumění soudem; při bydlišti dědice v zahraničí činí lhůta tři měsíce. U zahraničního dědictví vždy ověřte rozhodné právo, počátek lhůty i její délku.
Některé právní řády umožňují dědictví nabýt a zároveň omezit odpovědnost za dluhy hodnotou zděděného majetku. V českém právu k tomu slouží výhrada soupisu, kterou je třeba uplatnit včas. Pokud mohou dluhy převyšovat majetek, ověřte tuto možnost dříve, než dědictví definitivně odmítnete.
V řadě zemí kontinentální Evropy chrání zákon určité blízké osoby i proti obsahu závěti. Mohou mít právo na povinný díl nebo na odpovídající peněžní nárok. Okruh oprávněných osob a podmínky ochrany se liší.
V Německu může potomek vyloučený závětí zpravidla požadovat peněžitou částku odpovídající polovině svého zákonného podílu. Za zákonných podmínek mají toto právo i rodiče a pozůstalý manžel; rodiče je nemají automaticky vedle přednostně povolaných potomků.
V Polsku činí nárok zvaný zachowek dvě třetiny zákonného podílu u oprávněné osoby trvale nezpůsobilé k práci nebo u nezletilého potomka, v ostatních případech polovinu. Nárok mají za zákonných podmínek potomci, manžel a rodiče, kteří by dědili ze zákona. V Česku jsou nepominutelnými dědici děti zůstavitele, případně jejich potomci; nezletilému náleží alespoň tři čtvrtiny zákonného podílu, zletilému alespoň čtvrtina.
V ostatních zemích se liší výše nároku i okruh oprávněných osob. Pokud Vás závěť opominula, nemusí to znamenat, že nedostanete nic. Konkrétní nárok, případné vydědění i lhůtu pro uplatnění je vhodné ověřit podle rozhodného práva.
České rodné, oddací a úmrtní listy vydává příslušný matriční úřad. Je-li pro zahraničí potřebná apostila, u těchto listin ji zajišťuje Ministerstvo zahraničních věcí po požadovaném předchozím ověření. U soudních listin je příslušné Ministerstvo spravedlnosti, u listin vydaných nebo ověřených notářem Notářská komora ČR nebo regionální notářské komory. Nejprve proto ověřte druh listiny a požadavky cílové země.
MZV uvádí u české listiny poplatek 600 Kč za jedno ověření. Zákonná lhůta je 30 dnů, při osobním podání se ověření zpravidla provádí tentýž den. Žádost lze vyřídit také poštou nebo prostřednictvím jiné osoby; MZV zasílá ověřené listiny na adresy v ČR a do zahraničí pouze českým zastupitelským úřadům. U jiných ověřujících orgánů platí jejich vlastní postupy a sazby.
U českých veřejných listin o narození, úmrtí, manželství a dalších skutečnostech uvedených v nařízení EU 2016/1191 není při předložení orgánu jiného členského státu apostila potřeba. Další výjimky mohou vyplývat z dvoustranných smluv. Nejde však o obecné osvobození všech dokumentů: ověřte druh listiny, účel použití i rozsah konkrétní výjimky.
Pozor také na starší návody: samotná existence mezinárodní smlouvy nestačí. Před předložením dokumentu ověřte, zda smlouva mezi Českem a cílovou zemí stále platí a zda se vztahuje právě na Vaši listinu. Pravidla pro české dokumenty nelze přebírat z návodů určených pro dokumenty jiné země.
Osvobození od apostily samo o sobě neznamená, že překlad není potřeba. U některých veřejných listin v EU může pomoci vícejazyčný standardní formulář; ověřený překlad se pak vyžaduje jen za stanovených podmínek. Pokud je překlad nutný, ověřte u orgánu vedoucího řízení požadovaný jazyk a oprávnění překladatele. U listin v působnosti nařízení 2016/1191 se přijímají i ověřené překlady pořízené oprávněnou osobou v jiném členském státě.
O druhopis českého matričního dokladu požádejte matriku, která vede příslušný zápis. Žádost lze řešit i prostřednictvím zmocněnce s úředně ověřeným podpisem na plné moci nebo přes český zastupitelský úřad. Události českých občanů, k nimž došlo v zahraničí, zapisuje zvláštní matrika Brno-střed. Předem si ověřte podmínky vydání a doručení do země, kde žijete.
Někdy není příbuzenský vztah doložen: rodičovství nebylo za života určeno, záznamy se ztratily nebo se měnila příjmení. Důležité je zvolit správný postup podle toho, co přesně chybí.
Test DNA sám o sobě dědické právo nezakládá. Pokud rodičovství není právně určeno, může být nutné řízení o jeho určení. Při pouhé ztrátě dokladů může stačit obstarat druhopis nebo jiný uznávaný důkaz. Konkrétní postup závisí na rozhodném právu a povaze chybějícího záznamu.
O potřebě znaleckého zkoumání DNA rozhoduje soud podle pravidel příslušného řízení a okolností věci. Pomoci mohou svědecké výpovědi, korespondence, fotografie a další důkazy možného příbuzenského vztahu. Nelze však pro všechny země stanovit stejnou povinnou posloupnost dokazování.
Po smrti osoby může připadat v úvahu zkoumání vhodného uchovaného biologického materiálu nebo příbuzných. Přípustnost odběru a použití vzorků, potřebné souhlasy i důkazní hodnotu výsledku je nutné posoudit podle místního práva; takové dokazování bývá složitější než přímý test.
Dědické právo je v USA především věcí jednotlivých států, nikoli jednotnou federální úpravou. Kalifornie má svůj Probate Code, New York vlastní předpisy a zvláštní Surrogate’s Court, Florida a Texas své kodexy. Jednotná odpověď „jak to chodí v USA“ proto neexistuje: záleží na konkrétním státě.
Soudní postup se označuje jako probate. Soud dohlíží na ověření závěti a jmenování správce; správce zjišťuje majetek, hradí dluhy a daně a následně rozděluje zůstatek dědicům. Ne každý majetek tímto řízením prochází. V Kalifornii může soudní vyřízení běžně trvat přibližně devět až osmnáct měsíců, ve složitějších případech i déle.
Cizí občanství samo o sobě zpravidla nebrání dědění. Kalifornské právo výslovně připouští dědění bez ohledu na to, zda je člověk občanem či státním příslušníkem USA. Newyorské právo umožňuje osobám bez amerického občanství nabývat a převádět nemovitosti za stejných podmínek jako občanům. U konkrétního majetku je přesto třeba prověřit případná zvláštní omezení.
Osoba bez bydliště v daném státě však nemusí splňovat podmínky pro správu pozůstalosti. V některých státech jsou pro ni stanoveny další požadavky nebo výjimky pro příbuzné. Právo dědit a oprávnění spravovat pozůstalost jsou dvě různé otázky.
Lhůty je nutné ověřit podle druhu úkonu. V Kalifornii má jmenovaný vykonavatel závěti zpravidla 30 dnů od chvíle, kdy se dozví o smrti a svém jmenování, na podání návrhu na své ustanovení; zmeškání může vést ke ztrátě přednosti při jmenování, nikoli samo o sobě dědického práva. Pro věřitele se běžně uplatní pozdější z lhůt čtyř měsíců od prvního vydání oprávnění správci a 60 dnů od oznámení věřiteli; významná je i obecná roční lhůta od smrti s výjimkami. V New Yorku je sedm měsíců důležitých pro ochranu správce při rozdělování majetku, nejde však o univerzální konec všech věřitelských nároků.
Nespoléhejte na internetové tvrzení, že na uplatnění dědictví v Kalifornii máte pět až třicet let. Taková obecná lhůta neplatí. Zvláštní lhůty pro majetek, který připadl státu, nelze zaměňovat s lhůtami v běžném pozůstalostním řízení.
Dluhy zemřelého se zpravidla hradí z pozůstalosti, nikoli z vlastních peněz příbuzných. Americká Federal Trade Commission uvádí výjimky například pro spoludlužníky, společné držitele úvěrového účtu nebo osoby odpovědné podle práva daného státu. Pouhé oprávnění používat cizí kreditní kartu obvykle takovou odpovědnost nezakládá. Nestačí-li majetek pozůstalosti, část dluhů může zůstat neuhrazena.
Postup se řídí právem příslušné provincie. V Ontariu se doklad o oprávnění správce označuje jako Certificate of Appointment of Estate Trustee, v Britské Kolumbii a Albertě jako Grant of Probate nebo Grant of Administration. Québec vychází z kontinentálního občanského práva a má podstatně odlišná pravidla, proto je třeba jej posuzovat samostatně.
Osoba, která v Kanadě nebydlí, může zdědit majetek včetně nemovitosti. Federální zákaz nabývání rezidenčních nemovitostí některými cizinci se na nabytí vlastnického práva v důsledku úmrtí nevztahuje.
V Ontariu může být nutné složit záruku za správu pozůstalosti, mimo jiné podle bydliště navrhovatele a typu ustanovení správce; obvyklá zákonná výše činí dvojnásobek hodnoty majetku a soud ji může za podmínek zákona snížit nebo prominout. V Albertě se u správce mimo provincii může vyžadovat záruka, jejíž potřebu a výši je nutné ověřit podle okolností a případných výjimek. V Britské Kolumbii nevzniká povinnost záruky automaticky pouze kvůli zahraničnímu bydlišti.
Prakticky: pokud žijete v Česku a pozůstalost je v Ontariu, před převzetím funkce si nechte porovnat náklady a podmínky možných řešení. Spolupráce s místním správcem může pomoci, sama však automaticky nezaručuje osvobození od záruky.
Při dědění bez závěti v Ontariu náleží pozůstalému manželovi při souběhu s potomky přednostní podíl 350 000 kanadských dolarů, pokud zemřelý zemřel 1. března 2021 nebo později. Přesahuje-li majetek tuto částku, zbytek se dělí: při jednom dítěti polovina manželovi, při více dětech třetina. Bez potomků dědí manžel zásadně vše. Vyloučení odděleně žijícího manžela má konkrétní zákonné podmínky; nesezdaný partner ze zákona nedědí, může však mít jiné nároky.
Některé důležité lhůty běží od vydání oprávnění správci. V Britské Kolumbii se pozůstalost zpravidla nerozděluje prvních 210 dnů, nejsou-li splněny podmínky pro dřívější rozdělení. Návrh oprávněné osoby na změnu rozdělení podle závěti se běžně podává do 180 dnů od vydání oprávnění a správci musí být doručen do 30 dnů po uplynutí této 180denní lhůty. V Ontariu se žádost o zaopatření zpravidla podává do šesti měsíců od vydání oprávnění. Nejde o jednotnou lhůtu, v níž se musí přihlásit každý zahraniční dědic.
Kanada nemá samostatnou dědickou daň vybíranou od dědice za přijetí dědictví. Při smrti se však u části majetku pro daňové účely zpravidla vychází z domnělého prodeje za tržní hodnotu, s možnými výjimkami, a příjmy se řeší v závěrečném daňovém přiznání zemřelého. Ontario vybírá také poplatek za správu pozůstalosti. Vždy ověřte i povinnosti ve státě své daňové rezidence.
Pokud se domníváte, že příbuzný v zahraničí zanechal majetek, můžete sami hledat ve veřejných databázích nevyzvednutého majetku. Vyhledávání v oficiálních registrech a doporučených vyhledávačích je bezplatné. Nejde však o úplný seznam všech pozůstalostí.
USA: začněte oficiálním rozcestníkem usa.gov, přehledem státních programů na unclaimed.org a vyhledáváním pro více států na missingmoney.com. Jednotlivé státy mají vlastní registry, například kalifornský claimit.ca.gov a newyorský ouf.osc.ny.gov. Nevyplacenou mzdu lze hledat prostřednictvím ministerstva práce, důchodové dávky přes PBGC a některá plnění z pojištění veteránů přes VA.
Důležitá aktualizace: vyhledávač Treasury Hunt pro americké spořicí dluhopisy ukončil provoz 30. září 2025. Návody, které na něj stále odkazují, jsou zastaralé. Při hledání ztracených papírových spořicích dluhopisů lze využít postup TreasuryDirect a formulář FS Form 1048; u dědictví mohou být nutné další doklady a formuláře podle situace.
Kanada: nevyzvednuté bankovní zůstatky hledejte v registru Bank of Canada a v provinčních programech Alberty a Britské Kolumbie. Registr Revenu Québec obsahuje i nevyzvednuté pozůstalosti, nikoli pouze finanční aktiva.
Shoda příjmení v registru ještě neprokazuje Váš nárok. Bude nutné doložit totožnost, dědické oprávnění a případně příbuzenský vztah. Samotná informace o existenci majetku je však dobrým důvodem začít věc ověřovat.
Buďte opatrní u zpráv od zprostředkovatelů. Pokud Vám někdo píše, že jste dědicem, a žádá peníze předem nebo podíl ještě před ověřením nároku, prověřte nejdříve informace samostatně v oficiálních registrech. Vyhledávání je bezplatné.
Nejčastější příčiny sporů: nejasné formulace závěti umožňující různý výklad, nesouhlas s rozdělením majetku, pochybnosti o platnosti závěti či podezření na nátlak a existence více závětí, u nichž je třeba určit, která platí.
Soudní spor není jediná možnost. Mediace může být rychlejší a levnější a dědicové se někdy mohou dohodnout na rozdělení majetku. Přípustnost, forma a případné schválení dohody však závisí na rozhodném právu a fázi řízení.
Pokud zvažujete soudní spor, ověřte lhůtu pro konkrétní typ nároku. V Ontariu mohou u některých nároků souvisejících se závětí hrát roli obecná pravidla promlčení a okamžik zjištění rozhodných skutečností. Nelze však na každé napadení závěti bez dalšího použít stejnou dvouletou lhůtu.
Český zastupitelský úřad může pomoci získat informace a obstarat dokumenty potřebné k vyřízení dědictví v zahraničí. Výjimečně může poskytnout i omezenou součinnost při ochraně dědického nároku, dovoluje-li to právo dané země. V rámci svých pravomocí také ověřuje podpisy a kopie listin a za stanovených podmínek správnost překladů. Nerozhoduje však místo příslušného soudu či notáře o dědictví.
Ověření podpisu na prohlášení není totéž jako jeho účinné podání v pozůstalostním řízení. Předem si u příslušného orgánu ověřte požadovanou formu, adresáta, lhůtu i to, zda přijme podpis ověřený českým konzulátem. Samotné použití češtiny nezaručuje, že se v zahraničí obejdete bez překladu či dalšího ověření.
Konzulát nenahrazuje advokáta, nezastupuje Vás v běžném soudním sporu a nehradí Vaše právní služby. Některé konzulární úkony jsou zpoplatněny. Naše bezplatná konzultace Pro Bono Vám pomůže porozumět Vašim právům a získat srozumitelný doporučený postup.
Zcela zdarma
Žádné zálohy, skryté poplatky ani platby předem. Princip Pro Bono je pevným základem naší práce.
Ochrana osobních údajů
S Vašimi údaji a podrobnostmi případu zacházíme důvěrně. Informace o účelu a právním základu zpracování, případných příjemcích a Vašich právech najdete v zásadách ochrany osobních údajů.
Odpověď do 1–2 dnů
Každou žádost zpracujeme do 1–2 pracovních dnů.
Posoudíme situaci v konkrétní zemi
Které právo se použije, kam podat žádost a jaké jsou lhůty? Odpověď závisí na okolnostech a pomůžeme Vám ji najít.
Komunikujeme česky
Složité právní situace vysvětlíme česky a srozumitelně, bez zbytečných odborných výrazů a nejasností.
Jasný postup krok za krokem
Nezůstane u obecných rad: obdržíte konkrétní doporučený postup, co udělat, kam se obrátit a jaké dokumenty připravit.
1
Vyplňte kontaktní formulář
Napište, ve které zemi se dědictví řeší, jaký byl Váš vztah k zemřelému, zda existuje závěť a jaké dokumenty máte k dispozici.
2
Odborník posoudí Vaši situaci
Do 1–2 pracovních dnů předáme žádost právníkovi se zkušenostmi v dané oblasti, který se seznámí s podrobnostmi případu.
3
Obdržíte doporučený postup
Právník Vás kontaktuje způsobem, který Vám nejvíce vyhovuje, a vysvětlí Vám konkrétní další kroky.
4
Podpora při dalších krocích
Dojde-li na soudní řízení či spor mezi dědici, vysvětlíme Vám možnosti právní pomoci v příslušné zemi a podmínky případného bezplatného zastoupení. V českých věcech může být relevantní také pomoc České advokátní komory; v zahraničí místní systém právní pomoci a poradenské organizace. Konzulát může poskytnout informace a kontakty, sám však právní zastoupení nehradí.
Požadavky vyřizují dobrovolní právníci organizace „Historical Trace“ — odborníci, kteří bezplatně věnují svůj čas poskytování právních informací Čechům v zahraničí.
Materiály před zveřejněním procházejí právní kontrolou s ohledem na zemi a pravidla, kterých se týkají. U české verze se zohledňuje české právo, právo EU a relevantní zahraniční úprava. Konzultace má informativní povahu: vysvětlujeme Vaše práva a doporučený postup bez jakékoli odměny.
Ukrajinská nezisková organizace „Historical Trace“ je nezisková organizace registrovaná na Ukrajině, JEDRPOU 44218864, ukrajinský kód neziskového statusu 0032. Neposkytujeme placené právní služby, neúčtujeme honoráře a neuzavíráme smlouvy o zastupování před soudem. Informační konzultace v rámci projektu nezahrnuje převzetí právního zastoupení a nenahrazuje individuální právní pomoc v zemi Vašeho pobytu.
Popište svou situaci - naši odborníci ji zdarma posoudí a doporučí Vám srozumitelný postup. Vaši žádost vyřídíme důvěrně, bez jakýchkoli záloh.
Váš dotaz byl odeslán. Naši odborníci se vám brzy ozvou — vydržte, nejste v tom sami.
Jeden e-mail týdně: nové praktické postupy, rozbory případů a články o uchovávání rodinné paměti. Bez spamu.
Zanechte nám své kontaktní údaje - naši odborníci se s Vámi spojí během 1-2 pracovních dnů. Důvěrně a bez záloh.
Váš dotaz byl odeslán. Brzy se vám ozveme.
